Jste zde

Domů » Zážitky

Reportáže ze Seychel

Ahoj Jsme zpět v Meridien a okamžitě se nám začalo stýskat po La Digue. Ale na Mahé je také krásně, je tu spousta zajímavostí, které si zaslouží návštěvu. První den, jsem se vydali k Berjaya Mahé Beach hotel, šli jsme to celkem asi 2 hodiny. Tady pozná člověk, jak místní lidé žijí. Šli jsme kolem takových obydlí, nevím jestli to mohu nazvat domy, spíš to byly boudy. Veškerý život probíhá venku před těmi chatrčemi. Tady se nabízí otázka, je lepší bydlet v ráji bez jakéhokoliv luxusu, nebo se na pár týdnů podívat do ráje a pak nekonečně dlouho makat, abych se tam zase jednou mohl podívat ? Na tuhle otázku asi nenajdu odpověď. Já si myslím, že to cizího člověka vždycky víc přitahuje, než ten stereotyp co má doma. Nevím, jestli těmhle lidem vadí třeba zvyšování cen nebo zvyšování daní, myslím, že oni tohle vůbec neví a je jim to asi úplně jedno a jsou stejně spokojeni i s tím málem co mají.

Část druhá, jdeme dál. Po cestě jsme viděli usušeného koloně na laně, nějak se asi zamotal do elektrického vedení a visel tam tak divně, bylo to docela strašidelné. Hotel Berjaya Mahé je nejvyšší patrový hotel na Seychelech. Působí to na člověka hodně liduprázdně a celé to místo je hodně odlehlé. Zato je odsud krásný pohled na protější ostrov Thérése. Jinak tam byl docela pěkný bazén. Tahle oblast je moc pěkná na poptápění, v určitém ročním období se tu dají pozorovat žraloci. Pak jsme se občerstvili studeným nápojem a vraceli jsme se autobusem zpět. Bylo to docela náročné měli jsme 30 stupňů tepla a bylo hodně dusno a vlhko.

Večer bývají nějaká představení nebo něco podobného, není to tak špatný, je to zase něco jiného. Noční život tam není téměř žádný. Většinou tam byli turisté jako my. Přes den se vždycky někam vydáme a večer jsme rádi, když si můžeme jít brzy lehnout. Večer jsme se scházeli u bazénu a tam se rychle navazovali známosti. Většinou jsme tam byli evropané. Dost tam bylo manželských párů, kteří byli na svatební cestě. Nejlepší bylo, když se hrál každý den volejbal a téměř vždycky to byla pánská jízda. A ejhle co se nestalo mladý novomanžel, protože mu nový snubní prstýnek byl malinko volnější tak ho v zápalu hry ztratil. Manželská krize na obzoru, všichni chlapi byli kolegyální a prstýnek začali hledat a také ho našli, manželská krize byla zažehnána. Každý dostal jako poděkování od novomanžele pivko. Večer pozorujeme černé ptáky, kteří přilétajé ve stovkách a sedají si na okolní stromy. Na zatleskání s velkým hlukem vzlétnou, aby se za malou chvíli vrátili na původní místa. V tu chvíli to vypadá jako ve filmu "Ptáci" od Hitchcoka. Potom se objeví koloni, což jsou úžasná zvířata, hlavu mají jako lišky nebo psi a vypadají jako netopýři. Sednou si na strom a požírají ovoce. Tihle koloni, ale přes zimu nespí, létají celý rok. Tahle scenérie je velice impozantní.

Další den jsme si půjčili auto domluvili jsme se s jedním manželským párem, že pojedeme ve čtyřech. Stejně jsme zato zaplatili 120 €. Půjčování aut je tam fakt hodně drahý. Ale ten výlet stál za to. Podnikli jsme výlet na vlastní pěst. Pozor jezdí se tam vlevo!!. Jeli jsme na jih. Je to tam hodně divoké, ale krásné. Jestli se nemýlím, tak tam začali také stavět hotel. Většina hotelů nás pustila dovnitř, tam jsme si mohli koupit u baru pití a přitom si ten hotel prohlédnout. Naše cesta dále vedla na jih, jeli jsme kolem letiště Victora. Tady jsme si nakoupili, je to pohodlnější než všechno tahat a nosit do autobusu a zase z autobusu. Tento den nám hodně rychle utekl. Ještě taková maličkost. Tanja, která s námi jela autem, když jsme projížděli jednou nádhernou přírodní scenérií a kochali jsme se tou krásou kolem nás, tak Tanja najednou vyskočila a začala ječet a to proto, že zpod sluneční clony vypochodoval velký pavouk. Na pavouky narazíte všude, kam se pohnete, ale nejsou jedovatí a jsou neškodní. Jenže svou velikostí vzbuzují respekt. A to byl konec našeho výletu :) A konec mého vyprávění, doufám, že se vám libilo.