Historie Seychel, 1. část

Historie Seychelských ostrovů ještě před tím, než je objevili portugalští mořeplavci, je zahalena tajemstvím. Navštívili ostrovy arabští mořeplavci a dovezli na ně kokosové palmy? Znali už ořechy coco de mer, ale jejich existenci tajili, protože maharádžové a králové je vyvažovali zlatem?

Předpokládá se, že arabští mořeplavci už před třemi tisíci lety dobře znali pobřeží Asie, Golfského zálivu, Rudého moře a severovýchodní Afriky. Také Féničané a Řekové s velkou pravděpodobností podnikli ve své době objevné plavby až po Indii. Indické produkty (zlato, drahé kameny, parfémy) byly ovšem do Persie a Evropy dováženy cestami podél pobřeží, nebyly dopravovány po otevřeném moři.

Seychely tehdy ležely příliš daleko od bezpečných tras zámořských lodí a námořníci je proto neobjevili. Když chtěli Arabové v 7. století rozšířit islám, vydaly se jejich lodě jižním směrem na otevřené moře. Kromě víry chtěli Arabové samozřejmě rozšířit i politický vliv a upevnit obchod. Je jisté, že během svých plaveb se dostali k východoafrickému pobřeží, až na území dnešní Tanzánie a na východě pronikli až k indickému pobřeží.

Arabským rukopisům vděčí historie i za první zmínky o Seychelách. Obchodník Al Mas’-eudi, který stejně jako Ibn Battuta pravidelně plul ve 14. století na islámské Maledivy, se zmínil v jednom historickém spisu o "vysokých ostrovech", které se nacházejí na trase na Maledivy.

Senzační nález z roku 1910 potvrdil přítomnost arabských mořeplavců na Seychelách ještě dávno před tím, než ostrovy objevili Evropané. V zátoce Anse Lascars na ostrově Silhouette byly objeveny staré hroby. Moře je vyhladilo a téměř nebylo poznat, co na nich je, ale bezpochyby se jedná o hroby posádky jedné arabské lodi. Další indicií, která mluví pro přítomnost Arabů, je jméno ostrova Aldabra. Pochází z arabského slova Al-khadra, což znamená příroda. V arabských spisech ze 14. a 15. století byly centrální ostrovy Seychel označovány Zarin – sestry.

První Evropané, kteří pronikli do Indického oceánu, byli Portugalci, odvážní mořeplavci s obrovskou touhou po objevech. Už dlouho znali západoafrické pobřeží a dostali se i na východ Afriky, ale pořád nevěděli, odkud Arabové berou všechny ty poklady, které pak za drahé peníze prodávají Evropanům. Evropští zeměpisci zastávali názor, že Evropa, Asie a Afrika jsou obklopeny velkým oceánem, a proto se Portugalci pokusili proniknout do nového světa cestou kolem Afriky.

Jejich plachetnice (na tehdejší dobu velmi velká, o délce 30 m), která byla dosti silná na to, aby překonala vlny kolem jižní Afriky a plula proti bouřlivému větru, se skutečně do Indického oceánu dostala. Jejím kapitánem byl Vasco de Gama, který roku 1498 s pomocí arabského navigátora Ibn Madjidy doplul do jižní Indie. João de Nova, jiný portugalský mořeplavec, objevil roku 1501 několik malých ostrůvků, které se nacházely v oblasti Seychel.

V roce 1502 vyplul Vasco de Gama podruhé do Indie. Tehdy narazil na souostroví, které dnes patří Seychelám. Po první cestě do Indického oceánu dostal de Gama od portugalského krále admirálskou hodnost. Z tohoto důvodu pojmenoval souostroví jako "Admirálovy ostrovy" – dnešní Amirantes. Od roku 1506 se Seychely objevovaly na portugalských mapách čím dál častěji, ale tehdy se ještě neprosadil jednotný název pro všechny ostrovy.

Pod vedením zkušených arabských navigátorů prozkoumali Portugalci celou oblast Indického oceánu. Znali Madagaskar, kterému říkali São Lourenço, souostroví Komory (Ilhas do Comoro), La Réunion (Santa Polonia) a Mauricius. Dnešní Seychely se objevovaly pod názvem As sete Irmãs (Sedm sester) nebo Os Irmãos (Bratři). Můžeme tedy předpokládat, že Portugalci se častěji plavili kolem nebo snad i vstoupili na pevninu. Osídlení však s velkou pravděpodobností nevytvořili. Ostrovy jim sloužily pouze jako zastávka, na níž se zásobili pitnou vodou a možná i proviantem – masem želv obrovských.