Žraloci, želvy a velryby, 1. část

Oceány jsou ještě zatím málo prozkoumaným společenstvím rostlin a živočichů. Ve svých hloubkách ukrývají zvířata a rostliny, jimž člověk ještě nedal latinský název. Jedna věc je však jistá: žralok zaujímá v moři stejnou pozici jako lev ve stepi. Je nejvyšší "instancí", která udržuje rovnováhu sil.

Na celém světě zaútočí žralok na člověk zhruba 200 až 300x ročně a většinou jsou k útoku vyprovokováni. To znamená, že žralok už visí na udici, vězí v rybářské síti nebo mu potápěči zablokovali únikovou cestu.

Přesto nemá většina útoků žádné vážné následky, neboť ke zraněním nedochází k takové míře jako je tomu v případech, když člověka kousne pes. Jen přibližně 10 útoků ročně končí smrtí, protože zraněný podlehne v důsledku ztráty krve zranění dříve, než se dostane na břeh.

Několik tisíc lidí zemře každoročně po bodnutí hmyzem, několik set osob zemře poté, co je pokouše pes. Denně se v novinách dočtete, kolik lidí zahyne na silnicích. Přesto je žralok považován za mimořádně nebezpečné zvíře. Ve skutečnosti je však žralok v porovnání s jinými obyvateli moře neškodný protivník.

Mnohem nebezpečnější je setkání například s medúzou, perutýnem ohnivým nebo kamennými rybami, jejichž jed způsobí nejen bolest, ale také smrt. Tito živočichové usmrtí potápěče mnohem častěji než žralok. Kdo však viděl film Čelisti, ten se asi jen těžko zbaví strachu z tohoto "zabijáka“. Hrůzostrašné obrazy se vryjí opravdu hluboko do paměti.

Žraloci žijí v mořských vlnách už asi 400 milionů let a za tu dobu se dokonale přizpůsobili prostředí. K přizpůsobení se patří i volba kořisti. Protože lidé nejsou obyvatelé moří, jako kořist se žralokům nehodí.

Opakovaně bylo zjištěno, že žralok, který byl zahnán do úzkých, sice zaútočí na člověka, třeba ho i kousne, ale hned ho pustí a zmizí v mořských hlubinách. Konzistence, chuť a reakce člověka mu nepochybně nevyhovují.

Žraloci navíc ohrožují člověka rok od roku méně, neboť jich rapidně ubývá. V letech 1990 až 2005 klesl celkový počet 400 druhů na polovinu. Z nejčastěji lovených druhů se dokonce zachovalo jen pár exemplářů.

Hrozí tak nebezpečí, že žraloci již nebudou schopní vykonávat svou funkci: zachovat rovnováhu mezi mořskými živočichy tím, že zabrání rybám, jež loví, aby se přemnožily. Žraloci už milióny let udržují rovnováhu v celém moři.

Žralok bohužel oplývá mnoha vlastnostmi, kvůli nimž ho chce člověk ulovit. Jeho údajná nebezpečnost přitahuje sportovní rybáře, aby s ním změřili své síly. Na pobřeží Atlantiku a v Mexickém zálivu jsou miliony zvířat zabíjeny jen tak "pro radost.“ Stejné to je i v jiných oblastech.

Žraločí maso lidem zřejmě také chutná, neboť pod nevinnými názvy jako rybí karbanátky, uzený losos a filé se prodává žraločí maso za cenu 5 až 10 euro za kilo. Dalším důvodem pro lov žraloka je polévka ze žraločích ploutví. V asijských zemích je považována za delikatesu, která navíc zvyšuje potenci. Jeden kilogram žraločích ploutví má cenu kolem 300 eur!