Historie ostrova La Digue

Seychelský ostrov La Digue byl objeven v roce 1744 francouzským mořeplavcem Lazarem Picaultem, který ho pojmenoval jako "Isle Rouge" (Červený ostrov). Později oblast ještě důkladněji prozkoumal francouzský námořní důstojník Marion Dufresne, který objevil celé souostroví. V roce 1768 ostrov přejmenoval podle jedné z jeho lodí na La Digue.

12. března 1771 převzal důstojník z lodi Heure du Berger, Charles Oger, ostrov do francouzské nadvlády. Když byly Seychelské ostrovy poprvé dobyty Angličany v roce 1794, byl La Digue ještě neobydlený.
Prvními obyvateli ostrova byli povstalci, kteří sem byli v roce 1798 deportováni z Reunionu. Mezi nimi také Maximilien Morel, s nímž přijela i jeho žena Marie–Célérine Payet s pěti dětmi a čtyřmi otroky.

I přesto, že bylo otroctví ve francouzských koloniích v roce 1794 zakázáno, na Seychelách ho ještě dále praktikovali. V roce 1815, poté co Maxmilien a Morel zemřeli, měli ve vlastnictví 108 akrů půdy, což byla asi jedna pětina plochy ostrova, a také 25 otroků. Jména Morel a Payet se dodnes na Seychelách velmi často vyskytují.

V roce 1817 žilo na ostrově 71 lidí, o deset let později to bylo již 364 obyvatel a z toho 240 otroků. Přesně 1. února 1835 bylo otroctví konečně zrušeno i na Seychelách. Osvobození otroci ale museli nadále pracovat na plantážích za velmi malou mzdu. Teprve od roku 1839 se jejich postavení zlepšilo a stali se právoplatnými členy společnosti.